zpět

Greenhorns

Kovbojův nářek

 

          Když v Laredu tenkrát jsem ulicí bloudil,

          když v Laredu tenkrát jsem poprvé byl,

          já kovboje zahlíd, byl přikrytej plátnem,

          tím heboučkým plátnem, co studí jak jíl.

 

          Ať píšťaly kvílí a bubny v tu chvíli,

          ať zadrnčí v pohřebním průvodu mým,

          tam v údolí u nás mě přikryjte hlínou,

          jsem mladičkej kovboj a chybil jsem vím

 

          Šest hazardních hráčů ať vezmou mou rakev,

          šest kovbojů zazpívá nad hrobem mým,

          a vemte mě na hřbitov, zahažte hlínou,

          jsem kovboj a hodně jsem chybil já vím.

 

          Šest veselejch kovbojů ponese rakev,

          šest nejhezčích dívek mě doprovodí,

          a kytici růží mě na rakev dejte,

         ať hroudy tak prudce mě neuhodí.